• sukenikovamonika

Svatby mýma očima

Aktualizováno: 12. 1. 2021


Kromě rodinné fotografie se věnuji také focení svateb. Den, kdy si řeknete své "ano" zachycuji jako příběh. Soustředím se na to, jak vše plyne, na reakce Vašich blízkých, emoce a detaily. Vše vnímám jako film a do jeho děje se snažím pokud možno nezasahovat.


Ačkoliv je každá nevěsta jiná a stejně tak její představy o svatebním dni, obvykle začínámé mojí nejoblíbenější částí, kterou jsou přípravy. Česání, líčení, oblékání, očekávání a nervozita, která by se dala krájet. Vše doplňuje chichotání maminek, družiček, kamarádek a jiných přítomných dam.

"Tak co, holky, myslíte, že je taky nervózní? Doufám, že si vzal ty správné ponožky... " - v místnosti zní obavy nevěsty i vtipné komentáře.


Nervozita stoupá, za chvíli je tu obřad. Jakmile spatřím ženicha, začínám se dojímat ještě víc. Vítá přijíždějící svatebčany, usmívá se, avšak je znát, že se mu hlavou honí:


"Na které straně to mám stát?" Kuráž obvykle dodá svědek, který už už spěchá s panákem něčeho ostřejšího.



A je to tady. Nevěsta kráčí uličkou. Bílé šaty až na zem. Snaží se nerozplakat, nezakopnout, očima a plachým úsměvem vítá všechny, kteří se tady dnes sešli.


Pláč zadržuje i ženich. Otci nevěsty poděkuje, po chlapsku se obejmou a nevěstu něžně políbí na tvář. Během samotného obřadu se snažím zbytečně nerušit. Poslouchám a fotím reakce páru na slova oddávajícího. Jako myška hledám ten správný úhel, dvakrát si promyslím, kdy to cvakne a trpělivě čekám především na výměnu prstýnků a první novomanželský polibek. Jakmile je obřad u konce, nervozita opadá, všichni se uvolní a začíná svatební veselí.

Od tohoto momentu se měním ve svatebního špióna. Snažím se co nejvíce splynout s ostatními a fotit ušima. Ano, ušima. Jdu za zvuky bujarého smíchu a všude tam, kde se něco děje.

Nevyhýbám se ani skupinovému a párovému focení. Co se týká skupinek, dělám vše pro to, aby vše proběhlo rychle. Co si budeme povídat, jakmile se svatebčané začnou veselit, do skupinového focení se jim moc nechce a tak aspoň, ať to sviští.


Nevěstu a ženicha si ukradnu sama pro sebe, jakmile to jejich harmonogram dne dovolí, avšak ideální je čas, co nejvíce se blížící západu sluníčka. Tehdy je to nejlepší měkké a pohádkové světlo, které je tím právým pro focení zamilovaných.

Pokud chcete, aby Váš svatební den byl zachycen právě takovým způsobem, neváhejte mi napsat. Těším se, až Vás poznám na předsvatebním párovém focení, kde zjistíte, že focení se mnou je zábava, slovo "sýr" nikdy neříkám, svoji práci miluji a vždy mi záleží na tom, aby vznikly úžasné fotografie, které Vám daný okamžik připomenou znovu a znovi i za mnoho let.

12 zobrazení0 komentářů